Některé příspěvky na tomto webu obsahují affiliate odkazy, což znamená, že pokud si objednáte nebo koupíte něco přes některý z těchto odkazů, možná získám malou provizi (bez dalších nákladů pro vás). Přečtěte si úplné zásady zveřejňování informací zde.
Stěhuji se do Paříže. A tady je důvod…

Mám milostný románek.
Milostný románek na dálku.
To je mnohem větší výzva – že?

Nesním o rozcuchaných vlasech, ale o chňapavých šátcích, které se tak hezky nosí a jejichž konce se pohupují v prudkém větru.
Není to pohled mého milence, který mi chybí, ale pohled cizince, který nese pod paží čerstvou bagetu a ukusuje z jejího konce, když kráčí kolem.
Není to srub, po čem toužím, ale stylová hausmanská budova s kovaným zábradlím a nekonečnými schody, po nichž se dá stoupat, kde mi srdce rozbuší omezený výhled na pařížské střechy.

Není to jednoduchá záležitost.
Ještě neovládám jazyk, ačkoli jsem zasažen proudem francouzštiny.
Nejdůležitější je, že jako cizinec smím zůstat jen devadesát dní. To je prostě málo času.
Vím, že mám konkurenci. Tato pařížská aféra je totiž notoricky známá, v průběhu staletí se odehrála nesčetněkrát.

Těžce jsem se zamiloval. Paříž útočí na mé myšlenky.
Vymýšlím způsob, jak se vrátit do svého milovaného města Paříže.
„Stěhuji se do Paříže,“ říkám si neustále.
„Ach, Paříž,“ zašeptáš. „Jak klišovité.“
Možná.
Ale když jsem se nedívala, Paříž mi pronikla do duše.
Byli to Francouzi hrající boule v mém oblíbeném parku nebo milenci na Pont Alexandre III?

Možná to bylo vin chaud. Kdo by odolal té rozkoši, když fouká hořký vítr?
Bylo to tancování v tichém nedělním ránu po bohoslužbě na Rue Mouffetard?

Byla to každodenní kavárna na rohu, kde jsem seděl pod tepelnou lampou a pozoroval místní obyvatele?

Tato slova (všechna ta slova, která jste právě přečetli) jsem napsal před čtyřmi lety.
Lákání žít v Paříži bylo nepopiratelné. Její volání mnou prostupovalo.
Semínka pařížské lásky byla zaseta už před mnoha měsíci.
Narodil jsem se v Montrealu v Quebecu, a i když jsem ho nikdy nepoznal, můj dědeček Léopold Beaudoin byl Francouz a Kanaďan. Mají snad francouzské geny, které mám, a stopy francouzské krve, jež mi kolují v žilách, něco společného s touto pařížskou vášní? Dost možná.
Jako dvacetiletý jsem s batohem na zádech procestoval Evropu a během těch šesti měsíců jsem pětkrát pobýval v Paříži.

Poslední řádek mého deníku z těchto cest zní:
„Pamatuj si, Alison, v Paříži je možné všechno.“
„V Paříži je možné všechno.
Je jasné, že jsem propadl jejímu kouzlu.

A pak, jen tak tak, jsem na Paříž zapomněl.
O mnoho let později jsem přijel do Francie a o cestě do Paříže jsem ani neuvažoval. Jeden přítel to komentoval slovy: „Ty jedeš do Francie a nejedeš do Paříže?“. Moje lehkovážná a bezcitná poznámka zněla: „V Paříži jsem byl. Opravdu se tam nepotřebuji vracet.“ Zřejmě jsem zapomněl, jak se v Paříži cítím.
Když jsem se před čtyřmi lety vrátil, něco se v mé duši rozhořelo. Byl to pocit důvěrné známosti, přestože jsem v Paříži nebyl desítky let, a okamžité poznání sounáležitosti. A tak začal intenzivní milostný vztah.
Stěhování do Paříže je pro mě silně spojeno s pocitem.
A L I V E
je slovo, které tomu nejlépe odpovídá.
Jde o to vstoupit do prostoru, kde si lidé uprostřed ruchu rušného města užívají drobné radosti života. Ať už je to tanec u Seiny nebo zakousnutí se do dokonalé bagety.

Možná je to věnovat čas tomu, abyste si všimli, kam dopadá světlo, nebo si promluvit s místním barmanem, který vám připravuje kávu.

Možná je stěhování do Paříže o vstupu do mého prostoru. Žít svůj sen. Ctít hybnou sílu, která mě hnala k tomuto městu.

Při stěhování do Paříže mi drahá přítelkyně, která v tomto městě kdysi žila, napsala: „Opravdu potřebuješ rok v Paříži, abys ji hluboce poznala. Je tak bohatá, složitá a hluboká, tajuplná a záhadná. Potřebuje čas, aby byla prozkoumána.“
Přesně tak.
Začala jsem procházet svým rokem v Paříži, přesněji řečeno jako flâneuse, s hlubokou touhou ji důvěrně poznat a s otevřeným srdcem. Je to místo, kam patřím, alespoň pro tento rok.
„Být Pařížanem neznamená narodit se v Paříži, ale narodit se tam znovu.“
Sacha Guitry
Další informace o Paříži…
Snili jste někdy o tom, že budete žít ve Francii a/nebo se přestěhujete do Paříže? Zde jsou všechny podrobnosti o tom, jak získat vízum EU.
Nezapomeňte si po příjezdu do Francie ověřit platnost francouzského víza ( VLS-TS). Zde naleznete návod, jak si vízum ověřit.
Přestěhovat se do Paříže, nikdy jsem neočekával COVID-19. Kdo by to byl řekl? Rozhodl jsem se zůstat v Paříži během pandemie koronaviru v roce 2020. Zde je fotoprocházka pařížskými ulicemi během tohoto bizarního historického období.
Přestěhování do Paříže mi umožnilo pozorně pozorovat Pařížany. Zde je 15 věcí, které jsem zjistil o pařížské kultuře.
Jste sólo cestovatel? Zde je můj příspěvek Cestování do Paříže na vlastní pěst: Sólo ve městě lásky o tom, jak žít svůj nejlepší život jako sólo dívka v Paříži.
Hledáte další podrobnosti o objevování Paříže? Zde jsou všechny mé příspěvky o Paříži, kde určitě objevíte pár chutných zajímavostí.


Autor: Alison Browne
Alison následuje svůj dlouholetý sen a žije v Paříži, ano v době současné pandemie koronaviru. Poslední více než 4 roky se věnuje své vášni pro poznávání světa jako samostatná cestovatelka a hlídačka. Její dobrodružství ji zavedla do Střední &Jižní Ameriky, JV Asie a Evropy. Jako bývalá učitelka nyní inspiruje ženy, aby posunuly hranice své komfortní zóny a vydaly se do širého světa. Začněme tyto sny nazývat plánem!
.