Distribuce aerobních pohyblivých a nepohyblivých bakterií v kapilární vrstvě křemenného písku – ScienceDirectpohyblivých bakterií v rámci kapilárního lemu křemičitého písku

Zadržování bakteriálních buněk jako „částic“ křemičitým pískem při tvorbě kapilárního lemu (CF) a vliv pohyblivosti byl zkoumán u pohyblivých suspenzí Pseudomonas putida a nepohyblivých suspenzí Corynebacterium glutamicum za nepřítomnosti živin. Frakční retence buněk C. glutamicum ve všech oblastech CF byla vyšší než u buněk P. putida, pravděpodobně v důsledku pohyblivosti P. putida. Pouze asi 5 % buněk P. putida a téměř žádné buňky C. glutamicum nedosáhly horního konce CF o výšce 10 cm.

Při použití buněčných suspenzí P. putida a C. glutamicum v živném bujónu byl vývoj CF ve frakcích křemičitého písku 355-710 μm, resp. 710-1000 μm, ukončen asi po 6 h. Růst buněk probíhal asi 6 dní. P. putida vytvořila biofilm na zrnech oxidu křemičitého, zatímco k uchycení C. glutamicum na křemičitém písku nedošlo. Relativní hustota buněk C. glutamicum na dně a v horních oblastech CF byla vždy nižší než hustota P. putida a byla také nižší než hustota dosažená v suspenzních kulturách se stejným médiem. V hrubém písku dosahovaly pohyblivé buňky P. putida výrazně vyšší hustoty buněk v horních oblastech CF než v jemném písku. Růst C. glutamicum v CF byl zřejmě pomalejší a na jeho udržení byl zapotřebí vyšší podíl energie. Zatímco hustota buněk P. putida se v CF obou frakcí písku lišila o méně než jeden řád, hustota buněk C. glutamicum se pohybovala v širším rozmezí od báze k horní části CF.

Analýzy esterázové aktivity P. putida a C. glutamicum pomocí fluorescein diacetátu (FDA) ukázaly, že buňky ve vyšších oblastech CF byly výrazně aktivnější než buňky na dně CF. Dále byla zjištěna významná korelace (r = 0,66, p < 0,01) mezi počtem buněk ml-1 a přeměnou FDA na fluorescein

.

Leave a Reply

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.